|
| |
|
| |
|
|
Vyšší územní samosprávné celky v České republice a na Slovensku
Caletka, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Outlý, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vznikem a fungováním vyšších územních samosprávných celků v České republice a na Slovensku. Obsahuje informace o vývoji územního členění v bývalém Československu v letech 1918 - 1993, s důrazem na zavedení krajského zřízení v období komunistického režimu. Práce detailně popisuje proces vytváření krajské úrovně samosprávy v 90. letech 20. století v České republice a na Slovensku. Po roce 1993 probíhaly v parlamentech obou zemí debaty ohledně nejvhodnějšího modelu územně správního uspořádání. V České republice byly zvažovány varianty zemského zřízení a krajského zřízení, na Slovensku naopak varianty župního zřízení či krajského zřízení. Území České republiky bylo nakonec rozděleno do 14 vyšších územních samosprávných celků (13 krajů a Hlavní město Praha), území Slovenska do 8 krajů. Při zpracovávání tématu autor vychází především z detailní analýzy příslušných návrhů zákonů a ze stenografických protokolů z debat ohledně vyšších územních samosprávných celků v zákonodárných sborech obou států. Právě parlamenty jsou pro proces vytváření územního členění zcela zásadními aktéry. Vyšší územní samosprávné celky v podmínkách unitárních států totiž představují spíše uměle vytvářené jednotky vzniklé ze správních důvodů, než přirozené či historické regiony. Jejich vznik proto souvisí...
|
|
|
Uplatňování strategie "Efektivní veřejná správa a přátelské služby (Strategie Smart Administration v období 2007-2015)
Hubáčková, Alena ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Lukavec, Tomáš (oponent)
Diplomová práce s názvem Uplatňování strategie "Efektivní veřejná správa a přátelské služby (Strategie Smart Administration v období 2007-2015)" se zabývá modernizací veřejné správy, konkrétně realizací strategie Smart Administration. Součástí práce je analýza dokumentů spojených s touto strategií, která je doplněna názory expertů na veřejnou správu. Mezi hlavní cíle práce se řadí zmapování předpokladů pro vznik a implementaci strategie Smart Administration. Mezi dílčí cíle práce patří prozkoumání hlavních teoretických zdrojů Smart Administration. V neposlední řadě byl stanoven cíl zjistit, zdali byla strategie Smart Administration úspěšně implementována a ze zjištění vyvodit závěry a doporučení. Součástí diplomové práce je popis procesu implementace jak v teoretické rovině, tak i na příkladu realizace strategie Smart Administration. V rámci identifikace přínosů a nedostatků byly provedeny kvalitativní expertní rozhovory mezi zástupci veřejné správy a dalšími odborníky. V závěrečné části diplomové práce autorka vyvozuje na základě získaných dat doporučení a diskutuje možnosti pro zlepšení implementačního procesu v rámci české veřejné správy.
|
|
| |
|
|
Vyšší územní samosprávné celky v České republice a na Slovensku
Caletka, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Outlý, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vznikem a fungováním vyšších územních samosprávných celků v České republice a na Slovensku. Obsahuje informace o vývoji územního členění v bývalém Československu v letech 1918 - 1993, s důrazem na zavedení krajského zřízení v období komunistického režimu. Práce detailně popisuje proces vytváření krajské úrovně samosprávy v 90. letech 20. století v České republice a na Slovensku. Po roce 1993 probíhaly v parlamentech obou zemí debaty ohledně nejvhodnějšího modelu územně správního uspořádání. V České republice byly zvažovány varianty zemského zřízení a krajského zřízení, na Slovensku naopak varianty župního zřízení či krajského zřízení. Území České republiky bylo nakonec rozděleno do 14 vyšších územních samosprávných celků (13 krajů a Hlavní město Praha), území Slovenska do 8 krajů. Při zpracovávání tématu autor vychází především z detailní analýzy příslušných návrhů zákonů a ze stenografických protokolů z debat ohledně vyšších územních samosprávných celků v zákonodárných sborech obou států. Právě parlamenty jsou pro proces vytváření územního členění zcela zásadními aktéry. Vyšší územní samosprávné celky v podmínkách unitárních států totiž představují spíše uměle vytvářené jednotky vzniklé ze správních důvodů, než přirozené či historické regiony. Jejich vznik proto souvisí...
|
|
|
Reforma veřejné správy: analýza Strategie realizace Smart Administration
Hurychová, Tereza ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Štěpánková Štýbrová, Martina (oponent)
Diplomová práce má za cíl vysvětlit význam dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské služby: Strategie realizace Smart Administration 2007 - 2015 v kontextu reformního procesu veřejné správy. Autorka nahlíží na problematiku prostřednictvím teorie změny, strategického řízení a moderních manažerských metod ve veřejné správě, pomocí nichž se snaží o pochopení role a kontextu realizace dokumentu ve veřejné správě. Cíl práce je deskripce a explanace změn a jejich komparaci s původně vytyčenými cíli Strategie realizace Smart Administration. Dalším cílem je porozumění kontextu realizace Strategie realizace Smart Administration s přihlédnutím k významným aktérům a událostem, které mohli ovlivnit její realizaci. Cíle práce se autorka snaží naplnit pomocí analýzy událostí, aktérů a analýzy dokumentů, přičemž tyto metody jsou doplněny o poznatky odborníků na veřejnou správu, které byly získány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Ze zjištění vyplývá, že cíle Strategie realizace Smart Administration se nepodařilo naplnit a dokument nesl spíše význam zastřešujícího subjektu SMART metod ve veřejné správě. Cíle Strategie realizace Smart Administration se nepodařilo naplnit v důsledku absence strategického řízení a absence politické kontinuity, která byla způsobena politickou nestabilitou v letech...
|
|
|
Role zřizovatele v rozvoji českého školství
Špringlová, Martina ; Lisnerová, Romana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Primárním cílem závěrečné diplomové práce s názvem Role zřizovatele v rozvoji českého školství, je vyvození přínosu reformy veřejné správy na rozvoj českého školství. První teoretická část diplomové práce se snaží přiblížit vývoj českého školství a zároveň, zejména v druhé teoretické části, přibližuje problematiku rolí zřizovatelů a ředitelů škol v procesu proměny českého školství. Druhá teoretická část se specializuje na vymezení kompetencí ředitelů škol a zřizovatelů v souvislosti s reformou veřejné správy. Empirická část diplomové práce se zabývá otázkou, zda je možnou příčinou klesajících výsledků vzdělávání českých žáků v mezinárodním šetření PISA novela zákona o státní správě a samosprávě ve školství. První výzkumný předpoklad vychází ze skutečnosti, že právě od účinnosti novely tohoto zákona jsou zřizovatelé povinni zřizovat školy a školská zařízení pouze jako příspěvkové organizace. Tím mají školy kromě autonomie pedagogické rovněž autonomii ekonomickou, se kterou se pojí i nárůst kompetencí a odpovědnosti ředitelů škol jako statutárních orgánů příspěvkových organizací v neprospěch času potřebného k řízení pedagogického procesu. První výzkumný předpoklad zjišťuje, zda většina ředitelů základních škol vnímá rozsah kompetencí a odpovědnosti, které získali po reformě veřejné správy za faktor,...
|
|
|
Analýza vývoje veřejné správy z hlediska vybraných národohospodářských parametrů na území České republiky od roku 1989 do roku 2012
Tomanová, Zuzana ; Zeman, Karel (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce na téma Analýza vývoje veřejné správy z hlediska vybraných národohospodářských parametrů na území České republiky od roku 1989 do roku 2012 shrnuje uvedenou problematiku s cílem pochopit komplexnost daného tématu. Ti, kteří se zmíněnou problematikou zajímají více, by měla tato práce napomoci sumarizovat průběh a zásadní momenty reformy veřejné správy na území České republiky, pochopit principy a fungování veřejné správy na daném území a umožnit určité srovnání veřejné správy v rámci centrálně řízeného hospodářství oproti dnešní ekonomice fungující na základě tržního mechanismu. Teoretická část práce zastřešuje ekonomickou základnu daného tématu a věnuje se základním definicím veřejného sektoru, resp. veřejné správy, personálnímu managementu a finančním tokům na všech stupních veřejné správy. Následující kapitoly se zabývají vývojem veřejné správy od počátků transformace ekonomiky v roce 1989, kdy se poprvé objevují náznaky nutnosti provést reformu veřejné správy, až do současné doby. Jednotlivé kapitoly přibližují historické úseky s cílem sledovat zvolené národohospodářské parametry v souvztažnosti na vývoj hrubého domácího produktu země, a to včetně legislativního rámce. Práce upozorňuje na skutečnost, že za cíl státu je považováno dosažení stavu veřejné správy, kdy ji bude možné označit jako celek za efektivní. Nesystémové změny ve výkonu veřejné správy jsou zásadním faktorem, který činí veřejnou správu nestabilní a netransparentní. Nalezením způsobů jejich odstranění bude umožněno zvýšit efektivitu veřejné správy podle současných celospolečenských požadavků.
|
|
|
Vývoj územní struktury veřejné správy v ČR
Slavík, Jan ; Matula, Miloš (vedoucí práce) ; Louda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce s názvem "Vývoj územní struktury veřejné správy v ČR" se zabývá pomocí určených kritérií analýzou aktuální územní struktury veřejné správy a je zde poukazováno na nejzávažnější nedostatky v rámci organizace jednotlivých územních celků. Hlavním cílem diplomové práce je nalézt konsenzus mezi jednotlivými pohledy na reformu územní správy včetně představení opatření, která by mohla pomoci vyřešit dané nedostatky popisovaného aktuálního stavu územní struktury. V diplomové práci je originálně nahlíženo především na kategorii obcí s pověřeným obecním úřadem, kterou jak Ministerstvo vnitra ČR, tak i většina v mé práci citovaných odborníků navrhují zcela zrušit. Pro detailnější popsání dané problematiky je v práci uveden přehled vývoje jednotlivých územních celků od roku 1848.
|
host ::
RSS.